POMACEA BRIDGESI
V MALÉM VENKOVNÍM AKVÁRIU
Pomacea bridgesi

     V květnu roku 1997 jsem získal poškrábané, lepené akvárium o rozměrech dna 60 x 24.5 cm a výšce 30 cm. Do bytu se nehodilo. Máme balkón ve 4. patře paneláku na rušné křižovatce v Blansku obrácený na severovýchod. Mohl bych je zřídit přes léto na něm? Jaké teploty bych v tak malé nádrži naměřil a kterým rostlinám a živočichům by pobyt v ní, bez filtrace a bez vzduchování, prospíval? Dne 4. června jsem akvárium postavil na 60 cm vysokou skříňku do stíněného rohu balkónu, upravil jsem písečné dno a nalil vodu. Hladinu jsem pokryl trhutkou plovoucí (Riccia fluitans) z pokojového akvária, ve kterém jsem odchovával mláďata rájovce dlouhoploutvého (Macropodus opercularis). Vzhledem ke sklonu podlahy byla hladina na levém boku, směrem z balkonu, 1.5 cm pod okrajem, zatímco na pravém boku byla 4.5 cm pod okrajem. Krycí sklo o rozměrech 59 x 25 x 0.5 cm nepřiléhalo těsně, takže hladinu často čeřil vítr. Když jsem 12. června ve venkovním akváriu zahlédl centimetrového rájovce bylo o osádce rozhodnuto. Přidal jsem k němu 5 jeho sourozenců délky asi 2 cm a úklidovou četu - 5 plžů měchýřovek východních (Pomacea bridgesi) s délkou nohy 4 cm (měřeno při pohybu po skle).

  Každý den (od 4. června do 11. září) jsem zaznamenával teplotu vody, naměřenou přezkoušeným teploměrem, ráno a odpoledne (obvykle v 6.00 a 18.00). Překvapila mě teplotní setrvačnost vody v tak malé nádrži. Nejnižší resp. průměrná teplota vody ráno byla 12 °C (při teplotě vzduchu 5 °C) resp. 18 °C; průměrná resp. nejvyšší teplota vody odpoledne byla 22 °C resp. 30 °C; průměrný resp. největší pokles teploty od odpoledne do rána druhého dne byl o 4 °C resp. o 10.5 °C. Akvárium nebylo poškozeno ani centimetrovými kroupami (12. července) ani vichřicí (19. srpna). Jeho stěny zarůstaly řasami už od prvních dnů. Od konce června v něm byla voda zeleně zakalená. Celý červenec vystupovaly světlezelenohnědé emersní lístky trhutky až 1 cm nad vodní hladinu. Rájovci prospívali stejně dobře jako jejich sourozenci v pokojovém akváriu. Měchýřovky dokazovaly spokojenost s prostředím snůškami svých vajíček, které kladly vždy v noci, vždy na pravou stranu akvária mimo vodu, buď na krycí sklo (2 případy) nebo na stěnu akvária v přibližně vertikálních "pásech" (15 případů). Tento plž je sice hermafroditní, ale pro vývoj vajíčka musí splynout pohlavní buňky dvou jedinců. U hroznu vytvořeného z několika vrstev asi dvoumilimetrových vajíček jsem v první vrstvě přímo na skle napočítal od 24 do 64 vajíček. Obvykle byly vrstvy až čtyři. Největší hrozen měl až pět vrstev a výšku 11 mm.

13. - 15. června nakladli plži 4 hrozny v průměru 32 x 13 mm velké (délka x největší šířka). V průběhu vývoje vajíček měla voda (teplotu vzduchu jsem pravidelně neměřil) průměrnou teplotu ráno 17.5 °C, odpoledne 21.5 °C. Inkubace vajíček byla ukončena v průměru 26. den. O dalších snůškách stručně: 4. - 5. července, 2 hrozny, 25 x 16 mm, 17 °C, 21 °C, 28. den; 17. - 18. července, 2 hrozny, 30 x 12.5 mm, 18 °C, 22 °C, 28. den; 28. - 30. července, 3 hrozny, 31 x 12 mm, 19 °C, 23 °C, 22. den; 9. - 14. srpna, 4 hrozny, 24 x 13 mm, 19.5 °C, 23 °C, 18. den; 25. srpna, 1 hrozen, 22 x 14 mm, 27. den (18. den přenesen); 6. září, 1 hrozen, 25 x 12 mm, 27. den (6. den přenesen). Poslední dva hrozny jsem přenesl i s akváriem 11. září do pokoje se stálou teplotou 20 °C. Hrozny jsem vždy ponechal na místě, kde je plži snesli. Při krmení a běžné údržbě jsem krycí sklo posunoval stranou případně i s hrozny vajíček.

    Následující popis zobecňuje moje zkušenosti s průběhem inkubace vajíček měchýřovky východní ve venkovním akváriu. První den ráno je obsah vajíček viditelný jako bělavá masa. Hrozen je na pohlazení suchý a hladký jako porcelán. Během dne postupně hnědne a matní. Druhý nebo třetí den je téměř karamelově hnědý, nejtmavší za celou dobu inkubace. Vajíčka jen trochu prosvítají a uvnitř není vidět žádná masa. V následujících dnech barva hroznu postupně světlá v pleťových odstínech. Hrozen je i nadále na omak hladký a pevný, ale není suchý. Často se na něm vysráží voda v miniaturních kapičkách, takže jeho povrch vypadá jako sametový. Blížící se konec inkubace signalizují další změny v barvě hroznu, který vypadá stále omšeleji. Povrch některých vajíček šedne nebo naopak bělá. Na rubu, tím rozumím povrch hroznu dotýkající se skla, některá vajíčka nejprve zešednou až vypadají jako z navoskovaného papíru, a později úplně zmizí. Přes skleněnou stěnu nebo přes krycí sklo pak můžeme nahlédnout dovnitř hroznu, z něhož zůstává jen slupka plná vylíhlých plžů s jantarovými ulitkami velkými 1 - 2 mm v čiré tekutině (např. v hroznu 25 x 12 mm s až čtyřmi vrstvami jich bylo 70). Nejpozději do dalšího dne plži slupku naruší a vylézají ven. Šestkrát jsem našel slupku už prázdnou. U prvního hroznu jsem čekal až jeho slupku plži sami opustí. Když jsem ji po třech dnech odloupnul, našel jsem v její dolní části 12 uschlých šnečků. Později jsem proto křehké, i když do poslední chvíle tvrdé, slupky, ze kterých právě vylézaly malé měchýřovky, raději odlupoval a pouštěl i s nimi do vody. Několikrát se mi přitom slupka rozpadla v prstech a na skle zůstala velká kapka na sebe natěsnaných plžů, která buď do vody skanula sama nebo kterou jsem do ní opatrně shrnul pomocí listu papíru.

    Při zbarvení plžů-rodičů 3x žlutá ulita a růžová noha, 1x hnědá ulita a růžová noha, 1x tmavohnědá ulita a modrošedá noha mají jejich potomci většinou žlutou ulitu s hnědými počátečními závity a růžovou nohu. Jen asi 15% má tmavou ulitu a modrošedou nohu.

    Hlavními výsledky experimentu bylo získání údajů o teplotní setrvačnosti vody v malé venkovní nádrži a překvapující poznatek: Inkubace vajíček měchýřovky východní může probíhat úspěšně i v prostředí se značně kolísající teplotou a s nepříliš vysokou vlhkostí vzduchu.

    Průběh pokusu shrnuje přehledně následující tabulka (vysvětlivky: datum - datum kladení vajec, hroznů - počet hroznů, inkubace - (průměrný) počet dní inkubace, ráno - ranní průměrná teplota vody v průběhu inkubace, odpoledne - odpolední průměrná teplopta vody v průběhu inkubace,
v pokoji - inkubace dokončena při pokojové teplotě).

  datum hroznů inkubace ráno odpoledne
    13. - 15. června 4 26 17.5°C 21.5°C
    4. - 5. června 2 28 17°C 21°C
    17. - 18. července 2 28 18°C 22°C
    28. - 30. července 3 22 19°C 23°C
    9. - 14. srpna 4 18 19.5°C 23°C
    25. srpna 1 27 v pokoji v pokoji
    6 září 1 27 v pokoji v pokoji

Ilustrační fotografie z 25. dubna 1999 ukazuje syny/dcery a vnuky/vnučky hrdinů tohoto článku i se dvěma tělově zbarvenými hrozny vajíček:

Pomacea bridgesi

Pomacea bridgesi všude kam se podíváš

A zde jsou právě se vytírající vnuk a vnučka Macropodus opercularis pod pěnovým hnízdem:

Macropodus opercularis

 Poznámka:
Původní název tohoto článku zněl Ampullaria australis ... 1. června 1999 mi napsal Harald Auer z Augsburgu (Německo):


Tvůj experiment s venkovním chovem měchýřovky (apple snail) byl velmi dobrý nápad a zajímavé jsou zvláště údaje o době inkubace, počtu snůšek atd., které nejsou obvykle dostupné. To je opravdu zajímavé, že plži odolávají teplotě kolem 17°C. Chov měchýřovek je můj obchod, takže se zajímám o každou důležitou informaci...
Protože bydlím v Augsburgu, ve stejných klimatických podmínkách jako ty, chtěl bych také zkusit chovat měchýřovky v létě venku. Zatím mám jeden týden venku nádrž o obsahu 20 litrů s potápníky a evropskými plži Viviparus species. Uvidíme...
Dovol mi poznámku k názvosloví: Pomacea bridgesi je jediné správné latinské jméno pro měchýřovky a Ampullaria australis by se už nemělo dále používat...
 

Harald Auer má vynikající "šnečkařskou" stránku Odd Apple Snails in the Aquarium. Doporučil mi také Apple snails page, stránku věnovanou měchýřovkám se spoustou zajímavých informací a pěknými obrázky. Autorem je Stijn Ghesquiere a dostanete se na ni také přes její hezké logo:

Logo Apple snails page

Trošku jinak pojatá je veselá stránka Šneka Artyho. Navštivte také stránku Patricka A. Timlina. Chcete-li si koupit doma vypěstované šneky - napište Leonoře Martins.

hlavní stránka rexx identifikace a autentizace zrakové klamy mail english

změněno 7. července 2004
Copyright © 1998-2004 Vladimír Zábrodský